2 Výkonný týmJak vzbudit zápal pro práci?

Kolegův zápal pro práci není takový, jaký očekáváte. Vznikají kvůli tomu třenice, o které ani jeden nestojíte. Štve vás to? Máte moc to změnit.

„Mám Martinu ráda, ale kdyby mi konečně přestala dávat najevo, že jí vadí mé včasné odchody z práce, měla bych ji radši,“ vypráví mi má nová známá v pauze během školení. Podle toho, jak se zapojuje do skupinových úkolů, není pochyb o jejích odborných přednostech ani o horlivosti být týmu užitečná. Dala bych krk na to, že si Tereza plní svou práci včas a do posledního puntíku. Její šéfová musí být za takového člověka v oddělení ráda. Tak proč se tolik točí na té přesně odpracované době? Co jí na tom zlobí?

Vzápětí jsem si vzpomněla na svou kamarádku Marcelu. Z jejích sportovních aktivit mi jde často hlava kolem. To, co jiní nasportují za týden, dokáže ona vměstnat do jednoho dne. Nikdy jsem ji neviděla jinak než v poklusu a s úsměvem od ucha k uchu. Energie z ní čiší. Dovedu si představit, že právě proto ji přijali do práce, kterou teď dělá. Je na ni spolehnutí, práce ji baví, ale taky má konflikty s vedoucí, prý kvůli nedostatečnému pracovnímu nasazení… Prostě si svou práci plní s nejlepším svědomím, jenže větší část svého srdce dává sportu a osobnímu životu.

A pak má další kamarádka – kvůli dětem je v týmu jediná s částečným úvazkem. Na rozdíl od kolegů nemá ani chvilku na kávu nebo pokec během pracovní doby. A téměř všichni jí dávají najevo svou nelibost, když odchází z práce o dvě hodiny dřív, než oni. Výsledky její práce jakoby ignorovali nebo neviděli. 

Výkon většiny našich profesí nelze na čas měřit a přesto se touhle měrnou jednotkou necháváme při hodnocení druhých tolik ovlivňovat. Z čeho pramení tahle tendence? Přeci každý známe někoho, kdo v práci rád vysedává, ale extra výsledky za ním vidět nejsou. A zároveň každý z nás někdy rád zapomene na plynoucí čas, zabere se do zajímavé činnosti a výsledný efekt, bez ohledu na množství investovaného času, bývá jednoduše perfektní.

Je pohodlnější posuzovat pracovitost druhého podle toho, kdy ho vidím v práci. Ale je těžší přemýšlet, co a s jakými konkrétními výsledky kolega dělá – to vyžaduje náš vlastní čas, pokoru a opravdový zájem.

Co s tím? Zanechme časových soudů a hodnoťme podle výkonu. Vytvářejme prostředí, které podněcuje zápal pro práci:

Svou energii a čas rádi investujeme do toho, čemu věříme a co je pro nás důležité.

  • Ověřujete si, že každý ve vašem týmu chce směřovat ke společnému cíli? A opravdu všichni vědí, kam a proč se jde?

Nejraději děláme to, co umíme a v čem se můžeme ještě krok po kroku zdokonalovat.

  • Dbáte na to, že každý v týmu dělá hlavně to, co ho baví? Poměr „chci x musím“ je pro spokojenost a dobré výsledky zásadní.

Chceme být mezi lidmi, se kterými se cítíme bezpečně a respektováni.  

  • Dbáte dostatečně o atmosféru v týmu a aktivně napomáháte vzájemné podpoře a úctě mezi kolegy?

Těžko se ubráníme zápalu vlastního chtění tam, kde s druhými máme příjemné vztahy, sdílíme s nimi stejné hodnoty a kde dostáváme příležitost k seberealizaci a uplatnění. Každá jedna neuspokojená část působí jako voda hasící plamen našeho zájmu. Záleží proto na šéfovi (organizaci a týmu), jestli má pracovník chuť sedět u společného velkého ohně, nebo zda si pro zahřátí rukou raději zapálí oheň vlastní, někde jinde.

 

Čtěte víc o tom, jak s lehkostí vést výkonný tým: Udělejte krok ke změně – veďte výkonný tým